Plavba z An Binh Deltou Mekongu a návštěva místních manufaktur aneb K čemu slouží rýže?

Delta Mekongu patří k turisticky populárním oblastem. Hlavním tahákem je plavba po řece na tradiční bárce a návštěva plovoucích trhů. Velká část turistických agentur sídlících v Ho Chi Minově městě toto nabízí v rámci jednodenní tour.

V Deltě Mekongu se ale vyplatí zůstat i více dní a načerpat zdejší klidnou atmosféru. Proto jsem sedla na autobus a z ruchu velkoměsta utekla do Vinh Long.

Oáza klidu na ostrově An Binh

Mým cílem ale nebylo samotné město Vinh Long, ale ostrůvek An Binh, na který jsem se z města dostala přívozem. Ubytování jsem si předem domluvila v jednom z rodinných penzionků v osadě v západní části ostrova. Byla to oáza klidu. Všude okolo byla spousta zeleně. V zahradě penzionu kvetly orchideje, rostly banánovníky a ananasy a z nedalekého vodního kanálu se ozývalo kvákání žab a zpěv ptáků.

K dispozici jsem měla kolo, na kterém jsem se mohla projet po ostrově. Na terase byly nataženy hamaky a k večeři se podávala smažená ryba, kterou ten den rybáři vytáhli z řeky a zeleninové závitky, které si každý sroloval sám.

Hlavním důvodem, proč jsem se na An Binh vypravila, nebylo projíždění se po ostrově na kole a polehávání v hamaku, ale plavba po Mekongu a návštěva nedalekého plovoucího trhu v Cai Be. Stačilo jen říct majitelce penzionu a ona mi výlet zařídila. Ostatně jsem nebyla jedinou zájemkyní o plavbu Deltou Mekongu. Se mnou se na celodenní výlet vydala půlka osazenstva penzionu.

TIP: Vydejte se na jeden ze zájezdů do Vietnamu a poznejte deltu Mekongu na vlastní oči. Zúčastnit se můžete například zájezdu pro každého na 11 dní od 39 490 Kč.

Život v Deltě Mekongu

Mekong je jednou z nejvýznamnějších a nejdelších řek světa. Jeho pouť končí ve Vietnamu, kde se řeka větví na dva hlavní proudy, desítky ramen a stovky kanálů a vytváří tak rozlehlou úrodnou deltu. Lidé, kteří v Deltě Mekongu žijí, se živí pěstováním rýže, ovoce a zeleniny. A většinou žijí v domech postavených na vysokých kůlech. To kvůli častým záplavám, které oblast postihují. Zdejší způsob života se točí a závisí na výši hladiny řeky a naplavené půdě. Část lidí zde žije na obytných hausbótech a nebo v plovoucích přístřešcích ukotvených u břehů. Řeka je hlavní dopravní tepnou, po které se přepravuje zboží a na níž se obchoduje. Proto je zde nutností vlastnit alespoň malou bárku.

Po cestě do Cai Be jsem si mohla prohlédnout jak plovoucí přístřešky, tak i hausbóty ověšené sušícím se prádlem a i domky na kůlech. Pozorovala jsem, jak bagr umístěný na nákladní lodi vytahuje ze dna naplavenou hlínu.

Cai Be

Poznávacím znamením městečka Cai Be je bílý kostel postavený v roce 1935 ve francouzském stylu. Na hladině vodních kanálů protékajících kolem Cai Be se prý po ránu koná velký plovoucí trh. Toho rána jsme ale žádný velký trh neviděli. Na řece se pohupovalo jen několik hausbótů s exotickým ovocem a zeleninou. Neodolala jsem a koupila si slaďoučké mango a jackfruit. Prodavačka mi k tomu přidala několik kousků ovoce zdarma.

Potom nás náš vietnamský průvodce a kapitán lodi v jednom zavezl do postranního kanálu, zakotvil u břehu a lámanou angličtinou nám řekl, že nás čeká návštěva včelí farmy. Malý rodinný podnik byl obklopený vegetací. Vyráběli zde domácí med a také mateří kašičku a aby nás nalákali ke koupi některého svého produktu, nabídli nám čaj s medem. Nakonec jsem neodolala a jednu lahvičku medu jsem si koupila.

Plavba mezi mangrovy

Výška hladiny Mekongu kolísá a zrovna to ráno nebyla zrovna na ideální úrovni. Před námi byla plavba na tradiční vietnamské pramici kanálem obklopeným mangrovy.

Kapitán zakotvil u vjezdu do kanálu a chvíli jsme čekali, až se hladina trochu zvedne a k nám doveslují Vietnamky s tradičními kuželovitými slamáky na hlavě a rouškou přes pusu.

S dalšími třemi cestovatelkami jsem nasedla na jednu z pramic a vyfasovala vietnamský slamák jako ochranu před sluncem. Pomalu jsme vpluli mezi mangrovy do úzkého kanálu. Kvůli nízké hladině vody pramice občas drhla o dno. Na březích na kůlech stály chýše a v bahně mezi kořeny mangrovníků na nás mrkaly bahenní rybky. Vietnamka na zádi zručně veslovala kanálem vedoucím na druhý okraj ostrůvku. Tam na nás již čekal kapitán.

TIP: Jsi mladý cestovatel nebo cestovatelka s duší dobrodruha. Přidej se ZDARMA do klubu GOUČKO a poznej stejně naladěné cestovatele kdekoliv se nacházíš. Už žádné FB skupiny. Více info zde.

Rýže jako hlavní surovina

Jelikož je Delta Mekongu obilnící Vietnamu a rýže je hlavní surovinou, nachází se v oblasti i spousta malých manufaktur, které rýži zpracovávají. U jedné takové jsme odpoledne zakotvili. Ujal se nás vysmátý majitel manufaktury a začal nás provázet jednotlivými výrobními místnostmi, vyprávěl nám o tom, co všechno v továrničce vyrábějí a ukazoval nám, jak jednotlivé výrobky vznikají.

Mohla jsem tak vidět, jak se tvoří rýžový papír a nebo třeba ochucené rýžové burizony, které vtipně nazýval “pop rice”. Dozvěděla jsem se, že suché rýžové slupky využívají jako palivo a tak nic nepřijde nazmar. Během názorných ukázek výroby jsem některé výrobky mohla ochutnat. Kromě ochuceného rýžového papíru a burizonů jsem si mohla srknout i rýžového vína, které neodmyslitelně patří k vietnamské kultuře. A nejen k vietnamské. Rýže slouží k výrobě alkoholu ve spoustě zemí jihovýchodní Asie.

V nabídce manufaktury bylo rýžové víno ochucené banány. A nechybělo ani hadí víno. To ale mohla ochutnat jen pánská část osazenstva. Jak majitel manufaktury vtipně podotknul, slouží hadí víno jako viagra a ženy by po jeho konzumaci nenechaly své muže na pokoji ani po aktu.

Jedovaté hady louhující se v jedné z kádí prý posbírali v okolí. Sedm měsíců pak trvá, než se hadí jed v alkoholu zneutralizuje a víno se může začít pít.

Kromě rýže v manufaktuře zpracovávají i kokosové ořechy a vyrábějí z nich vynikající kokosové bombóny.

Mladé dívky bombóny zrovna balily. Na konci prohlídky manufaktury jsem neodolala a s sebou jsem si odvážela několik výrobků z rýže. Byl to zajímavý náhled do zdejšího tradičního způsobu života.

Přečtěte si další článek o místní kultuře v odlehlé části severovietnamské oblasti Dong Van od Katky Francové a o tom, jak šla na panáka se Hmongem.