Vietnam není jen o historických památkách a chrámech, krásné přírodě, milých lidech a dobrém jídle, ale i o nezapomenutelných zážitcích a zkušenostech, které zde můžeme nasbírat. Když jsem sestavovala plán cesty, zahrnula jsem do něj i oblast kolem Dalatu. Nejen, abych navštívila okolní kávové plantáže a načerpala zdejší atmosféru, ale hlavně, abych si vyzkoušela canyoning.
Canyoning jako výzva
Canyoning, zde označovaný i jako canyoneering, je dobrodružný způsob procházení kaňonem. Je to adrenalinová aktivita pro odvážné, kteří mají dobrou fyzičku a netrpí panickým strachem z výšek. V rámci canyoningu se totiž mnohdy slaňuje, skáče ze skály do vody, přelézají se balvany a také se plave v řece. Bylo to poprvé, co jsem měla canyoning podniknout a vzhledem k tomu, že nejsem zrovna příznivcem výšek a mám problém skočit i z jednoho metru, brala jsem to jako výzvu.
V Dalatu je canyoning nabízen množstvím agentur. Je to jedno z hlavních turistických lákadel dalatské vysočiny, která se již od počátku minulého století stala oblíbenou rekreační oblastí francouzských vojáků a obchodníků. Ve zdejším mírném podnebí nacházeli útočiště před úmorným horkem, které panovalo v Saigonu. Okolní borovicové lesy a pole, na kterých se pěstují jahody, zelenina a růže se podobali, a stále se podobají těm evropským a proto se Dalat stal tak populární mezi zahraničními turisty.
TIP: Vydejte se za poznáním krás Vietnamu a zúčastněte se jednoho ze zájezdů do Vietnamu. Za 14 dní můžete projet Vietnam od Severu k Jihu za 39 890 Kč s místním českým průvodcem a přivézt si zpět autentické zážitky.
Vodopád Datanla
V krajině kolem Dalatu se nachází i množství krásných vodopádů. Tím nejbližším je kaskádovitý Thác Datanla nebo také Datanla Waterfall. Od Dalatu je vzdálený jen 7 kilometrů a dostat se k němu lze třeba lanovkou.
A právě tento vodopád a kaňon pod ním je místem, kde se setkávají všichni příznivci canyoningu. A nejen oni. Thác Datanla je i oblíbeným místem k dostaveníčkům mezi mladými Vietnamci. Zřejmě je láká romantická atmosféra místa, ke kterému se váže několik pohádkových legend. A zatímco tito sváteční návštěvníci spatří jen část vodopádu, jehož jméno v jazyce horských etnik znamená „voda pod listím, voda pod kameny“, my odvážnější se dostaneme i do spodní části kaskády a projdeme se částí kaňonu s nelichotivým názvem Death Canyon.
Přípravy na akci
Jelikož byl pro mě canyoning jedním ze zásadních bodů mého vietnamského itineráře a moc jsem se na něj těšila, hned po příjezdu do Dalatu ve Vietnamu jsem si vyhledala jednu z agentur specializujících se na tuto aktivitu a zapsala se na následující den. Program jednotlivých agentur se může mírně lišit a stejně tak i cena, která se pohybuje okolo 45 dolarů. V ceně je ale doprava k vodopádu, vybavení, vstupy, oběd a pojištění.
Následující ráno jsem nasedla do pick-upu, který mě společně s dalšími účastníky odvezl k vodopádům. Instruktoři na nás již čekali. Vyfasovala jsem ochranný neoprenový oděv, záchrannou vestu, helmu, rukavice a sedací úvazek. A pak následovala krátká instruktáž a názorná ukázka, jak slaňovat. Již během trénování úchopu lana a slaňování mírného svahu v borovicovém lese to málem vzdala jedna z účastnic, která zřejmě podcenila svůj strach z výšek. Já jsem zatím byla v pohodě.
Po nácviku a zaregistrování v koordinačním centru jsme se po stezce vydali k vodopádu. Kolem hlavní kaskády postávaly skupinky turistů a fotily se. My jsme pokračovali směrem ke spodní přístupné části, která končí u srázu z něhož padá voda do hloubky 18 metrů. Zde u dřevěné ohrady začalo moje adrenalinové dobrodružství.
TIP: Jsi mladý cestovatel nebo cestovatelka s duší dobrodruha. Přidej se ZDARMA do klubu GOUČKO a poznej stejně naladěné cestovatele kdekoliv se nacházíš. Už žádné FB skupiny. Více info zde.
Zábavná procházka Mrtvým kaňonem
Přelezla jsem dřevěnou ohradu a sestoupila k okraji srázu, kde již jeden z instruktorů navázal lano, po kterém jsem poté pomalu slanila první skálu a skončila v řece. Kousek ode mě padal vodopád. Oproti mému očekávání jsem to zvládla bez pocitu závrati.
Poté, co jsme o kus dál na pokyn fotografa po jednom skočili ze břehu do tůně pod jednou z kaskád a udělali si společné foto, jsme se přesunuli k další skále, kterou jsme měli slanit. I její výška se pohybovala kolem 18 metrů. Z toto místo jsme slanili všichni bez problémů.
Následovala procházka lesem, který roste kolem břehů. V jednom místě jsme se nechali unášet mírným proudem řeky. Přelezli jsme několik balvanů, přešli po kládách natažených přes vodu a pak nastal další zajímavý úsek – sjíždění nízkého jezu po zádech.
V prvním kole jsem jej měla jset nohami napřed. Brnkačka. Větší adrenalin nastal, když mě instruktor vyzval, ať si lehnu hlavou dolů. Položila jsem se na skálu, zamávala fotografovi, zadržela dech a o tři sekundy později jsem již zajela hlavou pod vodu. Nakonec to nebylo tak strašné.
Splněný bobřík odvahy
Ten pravý adrenalin pro mě nastal, když jsme došli ke skalnímu srázu, pod nímž bylo jezero a do něj padal z jedné strany vodopád. Zde mě a většinu osazenstva čekalo plnění bobříka odvahy. Místo slaňování jsme totiž měli do jezera ze skály skočit. První metou byl skok ze 7 metrů a odvážlivci si mohli vyzkoušet i skok z 11 metrů s rozběhem.
Pro mě byl velkou výzvou již onen nižší skok. Snažila jsem se ale nad tím moc nepřemýšlet a jakmile instruktor odpočítal 3,2,1, odrazila jsem se a skočila. Během toho krátkého letu vzduchem než jsem zajela pod hladinu jsem si stihla ještě zanadávat. Naštěstí mi nikdo nerozuměl. Byla jsem na sebe ale hrdá. Zvládla jsem to! To byl můj nejvyšší skok.
Následoval chutný oběd formou bufetu, který s sebou instruktoři celou dobu nesli v nepromokavých vacích.
Potřebujete poradit s dovolenou do Vietnamu? Ozvěte se Aleně Lundové na + 420 228 226 807 / vietnam@ckgo2.cz
Hurá do „pračky“!
Po obědě nás čekala nás „pračka“.
A to doslova. Před námi totiž bylo poslední slaňování a zároveň i poslední adrenalinový úsek, který se vryl do paměti snad každému. Instruktoři toto místo nazývají „Washing machine“.
Slaňuje se totiž do průrvy ve skále, kudy padá voda a v polovině naší cesty dolů nám začne dopadat na hlavu, bude s námi točit a nakonec nás síla vodopádu stáhne do vody a my asi na sekundu nebudeme vědět, zda budeme schopni se z této „pračky“dostat a vynoříme se nad hladinu.
Ačkoliv nám instruktoři vysvětlili, jak slanit toto místo, schválně zatajili onen poslední moment před vynořením z vody. Takže když jsem pak s lehkou panikou vynořila hlavu nad hladinu, zvěčnil můj výraz pohotový fotograf, díky němuž jsem si poté domů odvážela pěkný suvenýr v podobě fotografií. A také úžasný zážitek.
Víte, co se Vám bude na cestě do Vietnamu hodit? Náš Průvodce po Vietnamu. Stáhnout si ho můžete naprosto zdarma.
Láká vás Vietnam? Chtěli byste poznat tuto zemi mimo hotelové resorty? Pak vám poradíme ve článku Severním Vietnamem mimo turistické trasy další místa této exotické země, co by na vašem itineráři neměly chybět.