Splnění dětského snu, dokázání si, že na to mám, či vidět jednou za život Everest… Ať už je váš důvod vydat se na trek do základního tábora nejvyšší hory světa jakýkoliv, určitě nebudete litovat.

My jsme se rozhodli relativně ze dne na den, že pojedeme do Nepálu na Everest trek. Jak se říká – Neplánované akce bývají ty nejlepší. A jaká byla skutečnost? Čtěte dál a uvidíte.

Začátek treku

Naprostá většina lidí, co se chystá na trek, letí přímo z Káthmándú do Lukly. My jsme ovšem zvolili druhou možnost a to je projít si cestu pěšky. Tuto cestu z Káthmándú do Lukly bez použití letadla ovšem nebudu moc rozepisovat, protože ji nikomu nedoporučuji.

Ve skratce, první den strávíte 13 hodin ve sdílením jeepu (sdíleném chápejte 2 osoby na jednu sedačku) cestou do Saleri. Následující 3 dny jsou víceméně stejné – každý den strávíte přes 7 hodin chůze a denně ujdete přes 20km. Nějhorší na cestě je ovšem samotný terén. Buď lezete do šíleného kopce, a nebo z šíleného kopce slézáte. Když řeknu, že během 3 dnů neujdete 50m po rovince, tak nepřeháním. Přidejte si k idilce stáda stovek oslů, bahna po kotníky a nulové výhledy. Nyní asi chápete proč je lepší tento úsek vynechat a letět přímo do Lukly.

Nepálské děti cestou ze Saleri

Tento report z výše zmíněných důvodů proto začíná v Lukle, kam na místní nejnebezpečnější letiště světa (a to je fakt) přilétá naprostá většina trekařů.

Letišttě v Lukle

Den 1. Z Lukly (2,840m) do Phakding (2,610m) – 6.9 km

Po předešlých náročných dnech byl dnešní 3-hodinový trek jako balzám na duši. Samotná cesta připomíná uhlazený široký chodník lemovaný obchody s občerstvením pro trekaře. Cestou míjíme množství modlitbeních kol, které se musí zásadně obcházet z levé strany, jinak to prý přinese neštěstí.

Hlavně točte správným směrem

Den 2. Z Phakding (2,610m) do Namche Bazar (3,440m) – 14.9 km

Dnešní den už to taková flákačka není. Začátek dne je příjemný, kdy se jde víceméně po rovince, přecházíte množství padacích mostů.. pohoda.

Padací most mezi Phagding a Namche Bazar

Tím ovšem sranda končí. Jakmile projdete vstupní bránou do národního parku, začíná strmý a dlouhý výstup do kopce, během kterého uděláte převýšení o skoro 800m. První pohled na Namche Bazar je ovšem wow moment, kdy si říkáte, že ta námaha a usílí za ten výhled opravdu stály za to.

TIP: Lákají Vás Himáláje? Pokud byste chtěli sami zkusit tento trek, pak CKGO2 nabízí zájezd Trek do základního tábora Everestu od 31,890 Kč.

Den 3. Namche Bazar (3,440m) – Aklimatizační den – 15.5 km

Díky relativně vysoké nadmořské výšce je běžnou praxí zůstávat zde extra den, aby se aklimatizoval organismu. Během dne si vyjdete někam na kopec, kde pobydete několik hodin a vrátíte se na přespání zpátky do původní výšky.

My, ostatně jako většina trekařů, jsme vylezli na vyhlídku nad město. Výšlap trval jen asi hodinu, ale převýšení bylo skoro 400m. Výhled na Namche jakoby vytesané a posazené do hory je ohromný. Co nás ale možná ještš více ohromilo byl první pohled na Mt. Everest.

Výhled na Namche

Po chvíli focení se odpojujeme od ostatních trekařů a vyrážíme směrem k vesnici Khumjung. Zde navštěvujeme místní školu postavenou Sirem Edmundem Hillary, která je největší v širokém okolí.

Vesnice Khumjung

Den 4. Z Namche Bazar (3,440m) do Pangboche (3,930m) – 16.4 km

Dneska ani ne tak náročný jako dlouhý den – přes 7.5 hod chůze. Naštěstí počasí a výhledy na Ama Dablam (6,812m) stojí za to, takže se jde jako po másle.

Cesta z Namche

Po výstupu do strmého kopce přicházíme ke známé monasterii v Tengboche, kde si ve vedlejší pekárně dáváme jablečný pie a posilnění pokračujeme do naší cílové destinace, Pengboche.

Monasterie v Tengboche

Den 5. Z Pangboche (3,930m) do Dingboche (4,410) – 12.5 km

Ranní výhledy z pokoje na zasněžené vrcholky udávají směr celého dne. Cesta do Dingboche trvá jen 3 hodiny a je většinou po rovince. Hranici, kde už nerostou stromy, jsme již překročili, a tak procházíme přes planinu jakoby z jiného světa.

Cesta z Pangboche

Po příchodu na ubytování v Dingboche se jdeme ještě podívat k místní stupě.

Dingboche

Dál se nám už moc chodit nechce, a tak míříme do místní kavárny na kafe a dortík. Nevím, jak to místní dělají, ale i skoro ve 4,500m dostane výborné Illy Cafe se sacher dortem, za který by se nemusela stydět žádná vídeňská kavárna.

Pekárna v Dingboche

Den 6. Dingboche (4,410m) – Aklimatizační den – 10.7 km

Den začínáme brzkým ranním výšlapem na kopec nad městem a poprvé se dostáváme do výšky nad 5,000m. Výšlap to určitě není jednoduchý. Během 2,5 hodiny sdoláváme převýšení přes 630m. K tomu si připočtěte vysokou nadmořskou výšku… není divu, že při pohledu na ostatní trekaře kolem si připadáte jako ve zpomaleném filmu se zombiemi jako hlavními hrdiny. Tělo se totiž v takových výškách pohybuje velmi pomalu a každý krok je jakoby jste měli k nohám přikované těžké balvany.

Kolem 10 ráno se dostáváme do 5,048m odkud je fantastický výhled na Ama Dablam (6,812m) mohutně se tyčící přímo před námi.

Pohled na Ama Dablam (6,812m) z vyhlídky

Den 7. Dingboche (4,410m) to Lobuche (4,910m) – 11.8km

Začíname relativně lehkým dopolední 3-hodinový trekem do „vesničky“ („vesnička“ se skládá ze dvou restaurací a jednoho hotelu) Thokla. Trek je po rovince, ale ta nadmořská výška s řídkým vzduchem už jde cítit, takže se jde velice pomalu. Některé ukazače tady dokonce udávají tempto 1km/1hod.

Výhled na Ama Dablam z cesty z Dingboche

Po malém občerstvení nás čeká výstup na Thokla Pass. Každého vysoká nadmořská výška ovliňuje jinak, tady ji ale cítíme všichni. Krátký, ale strmý výstup je náročný pro všechny, a to i pro místní šerpy.

Odpočívající šerpové na Thokla Passu

Naštěstí odpolední 2-hodiný pochod do Lobuche už je jen příjemná procházka po rovince. Po ubytování se se jdeme projít při okraji největšího nepálského ledovce – Khumbu Glacier, který nás zítra přivede až do samotného Everest base campu.

Khumbu ledovec v Lobuche

Den 8. Lobuche (4,910m) – Gorakchep (5,140m) – Everest Base Camp (5,364m) – 13.7 km

Jeden z hlavních cílů naší cesty je dnes na dosah – základní tábor Everestu.

Očividně ale nejsme jediní, kteří do tábora míří. Cesta z Lobuche připomíná (alespoň nám moravákům) letní procesí na Radhošť. Což ale nic nemění na celkovém zážitku z treku.

Cesta z Lobuche

Díky malému převýšení se jde dobře. Okolní výhledy zase nezklamaly. Po tom, co se ubytujeme v lodži (v těchto výškách už bez tekoucí vody), odhazujeme batohy a jdeme se podívat do základního tábora. Ten je od ubytování v Gorakshepu příjemná 1.5 hodina chůze při okraji ledovce.

Sytě žluté stany lze spatřit již z dálky. Až z blízka si ale uvědomujeme, kolik těch stanů tady je! Stanové osídlení připomíná malou vesnici, kde každý koutek spadá pod jinou výpravu, ať už komerční (výstup stojí i 1 milion korun s tím, že vás tam doslova dotlačí), kde cizini chtějí sdolat sumit nejvyšší hory světa, tak zde najdete i nesčetné skupiny nepálských šerpů, kteří těmto cizincům pomáhají jejich sny splnit.

V dálce stany základního tábora

Samotná atmosféra v táboře, pohled na okolní velehory a masivní ledovec, to vše stojí za to. Pro mě osobně návštěva tábora byl splněný se, který přečkal už tak vysoké očekávání.

Základní tábor Everestu

Základním táborem Everestu většina turistů svůj trek končí a vrací se víceméně stejnou cestou zpátky do Lukly. My jsme se ovšem rozhodli si trek prodloužit o jeden přechod Cho La Pass s následnou zastávku u jednoho z nejkrásnějších vysokohorských jezer na světě, Gokyo.

Den 9. Z Gorakshep (5,140m) do Dzongla (4,835m) – 11.4 km

Dnešní trek je parádní, jelikokož sestupujeme o 300m. Procházíme přes Lobuche a dále se odpoutáváme od ostatních trekařů a sami (!) se vydáváme směrem na Dzonglu. Cesta vede podél vrstevnice, nikde nikdo, výhledy a počasí na jedničku, celkově paráda. Naskýtají se nám další unikátní výhledy na Ama Dablam (6,812m). Naše cílová destinace Dzongla je položena na vyvýšenině obklopená obrovskou horou Cholatse (6,440m).

Cholatse 6,440m

Den 10. Z Dzongla (4, 835m) do Dragnak (4,700m) – Cho La Pass – 11.7 km

Fyzicky nejnáročnější den je před námi. I když na první pohled podle rozdílů výšek na začátku a na konci treku se zdá, že se půjde dolů, pravý opak je pravdou. Během toho sestupu se musí nejprve vylézt do výšky 5,360m přes sedlo Cho La s celkovým převýšením přes 700m. Výraz „vylézt“ berte doslova. Cestou lezete po kamenech, brodíte se přes ledově studené potoky, jdete sněhem, a po ledu. Také je nutné mít s sebou mačky na boty, jinak budete docela trpět.

Jak jste asi poznali, dnešní trek nebyl úplně jednoduchý. Technicky byl velmi náročný a vhodný pro fyzicky zdatné. Tento den ovšem zcela jistě patřil k těm nejzábavnějším a nejzajímavějším z celého treku, a to už je co říct!

Den 11. Z Dragnak (4,700m) do Gokyo (4,790m) & Gokyo Ri (5,360m) – 14 km

Dopoledne sdoláváme relativně krátký (3 hod), za to technicky náročný přechod přes ledovec. Cesta skrz přes měnivý terém často mizí díky neustálému posunu kamení, takže jsme několikrát tápali kudy dál. Při pozdějšímu přiblížení k finálnímu srázu se spustily kameny, které padaly v naší těsné blízkosti, což na pocitu bezpečí taky moc nepřidalo.

Náročná cesta přes ledovec

Vše bylo ovšem zapomenuto, když jsme poprvé z vrcholu spatřili jezero Gokyo.

První výhled na Gokyo, vedle vyhlídka Gokyo Ri a v pozadí hora Cho Oyu (8,201m)

Odpoledne jsme se dále vydali na známou vyhlídku Gokyo Ri. Kopec to byl jako hrom, ale ty panorámata! Před sebou máte Mt. Everest (8,848m) a několik dalších 8-tisícových hor – Makalu (8,485m), Lhotse (8,516m), Cho Oyu (8,201m). Pohled z vyhlídky patří k Top momentům z celého treku.

Uprostřed v oparu Mt. Everest

Den. 12 Z Gokyo (4,790m) do Namche Bazar (3,440m) – 27.2km

Tato část treku se většinou rozděluje na 2 dny. My jsme se ovšem rozhodli si tuto část ujít za 1 den s tím, že si pak déle odpočineme v Namche (teplá sprcha a pěkná postel má přece něco do sebe).

Čekali byste, že cestou zpátky vás nemá už co ohromit? Chyba! Právě cesta z Gokya směrem zpátky vede jednou z nejmalebnějších částí oblasti přes krásné, neturistické vesničky. Cestou v porovnání s Everest trekem nepotkáte skoro ani nohu. Přidejte k té idilce, že jdete relativně kromě jednoho kopce pořád dolů, tak vám těch 10 hodin chůze opravdu uteče.

Cesta z Gokya do Namche

Den 13. Den v Namche Bazar (3,440m)

Dneska po skoro 3 týdnech si dáváme od chození pauzu. V Namche Bazar je široká nabídka hotelů, restaurací, kaváren, a obchodů. Nákupy jsou tady možná ještě lepší než v Káthmándú. Na odpočinek a odreagování po treku je to ideální místo. Kromě extrémní konzumace italské kávy a všeho jiného než rýže a čočky jsme také strávili čas v muzeu o Himálájích a horolezectví, které určitě stojí za návštěvu.

Muzeum v Namche Bazar

Den. 14 Z Namche Bazar (3,440m) do Lukly (2,840m) – 20.1 km

Poslední den treku. Dneska poprvé vytahuji pláštěnku a jsem ráda, že jsem si ji nekupovala zbytečně. Jelikož jsi si již tuto cestu prošli na začátku treku směrem na Everest, tak víme, co čekat. I když je to dlouhý den, kdy ujdeme přes 20km, jde to v pohodě. Až na mírné stoupání před Luklou jdeme pořád z kopce. Do Lukly přicházíme kolem 16 hod a zítra už zážitkovým letem zpátky směr Káthmandú.

Letadlo z Lukly do Káthándú

Nebudu lhát, trek do Everest base campu byl makačka. Bylo nám zima, trek byl dlouhý, ke konci už jsme byli vyčerpaní. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych do toho šla znova, tak je odpověď jasná – Okamžitě! OK, přeháním. Okamžitě ne, minimálně měsíc nechci žádné hory ani vidět. Ovšem fakt, že se do Nepálu brzo vrátím, beru jako samozřejmost. Himáláje jsou přesně to místo, kam když jednou vstoupíte, tak je vám jasné, že se sem budete už navždy vracet.


Pokud se chcete inspirovat dalšími treky v Nepálu, přečtěte si článek o Treku napříč tibetským královstí Mustang.

2 Comments

  1. cestovatelskepribehy.cz Květen 27, 2019 at 7:25 pm

    Nádherné fotky a inspirativní článek. Přemýšlíme hodně mezi dvěma varianty kam do Himalaje poprvé.. Annapurna vs. základní tábor Mt. Everestu. V jakem obdobi jste tam byli? Vypada ze vam pocasi vyslo nadherne – by the way, zrovna jsem cetl o zakladnim taboru v knizce (Blato pot a slzy) od Bear Grylls. Jinak skvely foto-clanek!

    Reply
    1. Chci na cesty Květen 29, 2019 at 9:00 am

      Zdravím a moc děkuji za milý komentář. My jsme tam byli teď v dubnu. Počasí nám vyšlo super, ale bylo ovšem všude hodně lidí. Dobrý čas je taky na podzim (září – listopad). V porovnání s Annapurnama je Everest o dost náročnější. Ty vysoké nadmořské výšky jdou hodně cítit. Na Annapurnách je zase více té kultury, víc hezkých vesniček. Ten Everest je taková větší drsárna. Ale ať vyberete cokoliv, chybu neuděláte. Obě varianty jsou super 🙂 Hezké cestování! Darina

      Reply

Napsat komentář