Jako bych se najednou ocitla v úplně jiné zemi. Sice jsem stále byla na tropické Srí Lance, ale tato krajina mi připomínala spíše severské země. Palmy vystřídaly nízké keře, traviny a rododendrony porostlé lišejníkem. Bylo chladno. Mnohem větší chladno než v Haputale, ze kterého jsem v pět ráno do Národního parku Horton Plains vyrážela. Mým cílem bylo stanout na Konci světa.

Nejvýše položený národní park

Národní park Horton Plains, česky Hortonské pláně, patří k těm turisticky oblíbeným místům, která nevynechá žádný milovník přírody a treků. Je to jediný národní park Srí Lanky, kde je možné se pěšky procházet po vyznačených stezkách a bez nutnosti najímat si průvodce. Trasy a terén jsou nenáročné a ztratit se zde prakticky nelze. Ani by nebylo kam. Pokud cestu nelemují mokřady a vysoké traviny, tak to jsou husté lesy.

Vegetace v NP Horton Plains

Původní sinhálský název Hortonských plání je “Maha Eliya Thanna”, neboli Velká otevřená pláň, což zdejší krajinu vystihuje. Národní park Horton Plains je nejvýše položeným národním parkem. Leží v nadmořské výšce pohybující se okolo 2100 metrů a zaujímá rozlohu 32 km čtverečních.

Proto je zde chladno. Průměrná denní teplota nepřesáhne šestnáct stupňů Celsia a v noci občas i mrzne. Mlhy jsou tu časté, stejně jako déšť. Dokonce zde ročně spadne dvakrát tolik srážek co v okolních oblastech srílanské Vysočiny. Proto se doporučuje vydat se na Hortonské pláně velmi brzy ráno, kdy je větší šance si užít výhledy z místa nazvaného World’s End – Konec světa. A také spatřit nějaké to zvíře, které v oblasti žije.

Pohled s místa World’s End

TIP: Vydejte se na Srí Lanku s českým, místním průvodcem. Připravili jsme pro vás zájezdy na Srí Lanku i do těch méně známých míst. Zájezd Kouzlo Srí Lanky na 13 dní pořídíte od 42 990 Kč.

Lovecká chata Farr Inn

Mě se poštěstilo obojí. Nejen, že mi počasí přálo a obloha byla bez mráčku, ale hned po cestě od vstupní brány národního parku k naučnému informačnímu centru Farr Inn, u kterého začíná vyznačená turistická trasa ke Konci světa, jsem nedaleko cesty uviděla popásající se laně a jeleny druhu sambar. Sambarové jsou jakýmsi symbolem Hortonských plání. Původně zde žili i sloni. Ti ale padli za oběť britským koloniálním lovcům, kteří v 19. století na náhorní plošině pořádali hony. A tak jsou Hortonské pláně dnes jediným národním parkem Srí Lanky, kde slony nepotkáme.

Exemplář leoparda

V budově naučného informačního centra Farr Inn, která je pojmenována po prvním britském “objeviteli” plání, plantážníku Thomasi Farrovi, který se na náhorní plošinu dostal na počátku 19.století, je zajímavá expozice fotografií a exponátů týkajících se nejen této lovecké historie, ale  především zdejší jedinečné fauny a flóry, díky níž se národní park dostal na seznam Unesco.

Prohlédla jsem si lovecké trofeje, sbírku motýlů a s překvapením zjistila, že v parku žijí vzácní leopardi. Ti jsou ale velmi plaší a za denního světla není možné je kolem turistické trasy spatřit. Musela jsem se spokojit jen s několika fotografiemi na stěně a jedním vycpaným exponátem.

Kontrola jako na letišti

Hortonskými pláněmi vedou tři značené trasy, ale většina návštěvníků parku míří na devítikilometrovou okružní stezku vedoucí k vyhlídce nazvané World’s End (Konec světa). Je to místo, kde pláň končí a pod námi je téměř devítisetmetrový sráz. Před námi pak širé okolí jižní části ostrova. Vidět lze i vodní nádrž Udawalawe a dokonce i moře.

Předtím, než jsem se vydala na tento okružní trek parkem, musela jsem projít důkladnou prohlídkou, kterou u vstupu na stezku provádějí strážci parku. Dovnitř se nesmí s plastovými taškami, noži, zápalkami a cigaretami. V případě srílanských návštěvníků byli strážci opravdu důkladní a prohlídka připomínala bezpečnostní kontrolu na letišti.

Asi půl kilometru od Farr Inn je rozcestí. Zde si lze vybrat, jestli chceme dojít nejprve ke Konci světa a poté pokračovat dál k vodopádu a nebo naopak. Většina návštěvníků volí právě onu rychlejší cestu k vyhlídce. Já jsem jsem ale si počkala, kam zabočí početná skupinka hlučných čínských turistů a poté se vydala na opačnou stranu než oni.

Rozcestí v NP Horton Plains

Okružní cesta ke Konci světa

Stezka mě nejprve dovedla k uměle vytvořené nádrži obklopené rašeliništi. Později jsem došla k dvacet metrů vysokému vodopádu Baker’s Falls. Ten byl pojmenován po slavném britském průzkumníkovi a lovci Siru Bakerovi, který v 19.století v Hortonských pláních lovil slony. Asi po hodině jsem došla na onen ikonický Konec světa. Kolem srázu byl natažen žiletkový drát, který měl varovat neopatrné selfíčkáře před nebezpečím pádu do údolí. Již několik turistů zde takto v nedávné minulosti zahynulo.

Nevelká terasa na vyhlídce byla plná dopoledních návštěvníků parku, kteří zde odpočívali a užívali si výhled na okolí. Mě osobně mnohem více nadchla procházka nádhernou “severskou” krajinou plání ke Konci světa než samotná vyhlídka. A i Little World’s End, neboli “Malý konec světa”, ke kterému jsem se dostala o několik set metrů dál, mi přišel zajímavější.

Nazpět k Farr Inn to byla již jen půlhodinka. Projít celou devítikilometrovou trasu mi trvalo asi tři hodiny a byl to jeden z nejhezčích treků, které jsem na Srí Lance podnikla. Pokud se někdy v budoucnu na Srí Lanku znovu dostanu, na Hortonské pláně se určitě vrátím.


Pokud plánujete cestu na Srí Lanku, pak se nechte inspirovat našimi TOP 9 tipy co na Srí Lance nevynechat.

Napsat komentář