Srí Lanka je neuvěřitelně rozmanitá a zajímavá země. Nejde jen o historické stavby, nádhernou přírodu a oceán, ale také o způsob života místních obyvatel, jenž se v mnohém velice liší od života nás Evropanů.

Jedna z oblastí, která u našinců vzbuzuje největší údiv, je doprava na Srí Lance. Turisté většinou už při cestě z letiště na hotel pochopí, proč jsem jim nedoporučoval půjčení automobilu.

Na první pohled každého překvapí zdánlivá absence jakýchkoliv pravidel silničního provozu. Součástí tohoto organizovaného chaosu na silnicích jsou chodci, cyklisté, buvoli a různá dvou a tříkolová vozítka, za jejichž vjezd na evropské silnice by majiteli patrně hrozil doživotní zákaz řízení. Ve srílanské dopravě se přednost v jízdě neurčuje podle dopravních značek, ale podle přísné hierarchie vozidel, která je dána velikostí a tonáží vozidla.

Autobus a místní popík

Nekorunovaným králem srílanských silnic je autobus. Tento majestátný stroj značky Ashok Leyland sice nemá dveře, ale vše dohání bohatě zdobeným interiérem, kde nesmí chybět socha Lorda Buddhy ověšeného blikajícími světýlky, plochá televize a především nadupaná repro soustava vyhrávající nejznámější sinhálské hity. Poslech místní pop music a klipů z živých vystoupení je také životním zážitkem. Při delším cestování tímto dopravním prostředkem tak lidem s hudebním sluchem doporučuji zvolit místo co nejdále od reproduktoru a vybavit se špunty do uší nebo sluchátky s vlastní hlasitou hudbou.

Autobusy jezdí často a všude, jsou relativně rychlé, ale také bývají přeplněné. Zastavují hlavně na zastávkách, ale občas udělají výjimku a „sudu“, jak se tady říká bílým, zastaví i jinde u silnice na mávnutí. Svezení vyjde zhruba na jeden dolar na sto kilometrů a měli byste dostat lístek. Kdyby po vás chtěl konduktor více, tak mu řekněte, že chcete tzv. „local price“.

Tourist buses Lanka Ashok Leyland

TIP: Chcete poznávat Srí Lanku, ochutnat místní čaj a přitom relaxovat na písčitých plážích? Vydejte se na zájezd Srí Lanka pro každého od 35 970 Kč

Tajný kodex tuk-tukářů

Další součástí místní džungle na silnicích je tuk-tuk. Toto tříkolé vozítko, které je typické pro jižní a jihovýchodní Asii, slouží převážně jako taxík, ale také jako pojízdná pekárna, stánek se zmrzlinou nebo náklaďák na převoz stavebního materiálu. Tuk-tuky nejsou jenom vozítka pro turisty. Hojně je využívají i místní jak pro cesty na nákupy, tak třeba při odvozu dětí do školy a to často i na krátké vzdálenosti. Většina Srí Lančanů je sice chudých, ale jejich averze k pohybu je větší než jejich chudoba.

IMG20181207143743

Po nastoupení do tuk-tuku vás většinou čeká sada stále stejných otázek: „Where are you from?“, „Are you married?“ a „Sri Lanka beautiful country yes?“.  Když na první otázku odpovíte Czech Republic, tak 90% řidičů neví, která bije, ale někteří se chytnou na Czechoslovakia a téměř všichni na Europe. Odpověď na druhou otázku by si měly rozmyslet hlavně samostatně cestující ženy, pro které by mohla odpověď znamenat minimálně pozvání ven, ale někdy i přímo nabídky některých dalších služeb. Na třetí otázku, která má spíše dikci oznamovací věty, je povinná odpověď „Yes!“.

Nic jiného se nepřipouští. Někdy mám pocit, že položit tyto tři otázky je součástí nějakého kodexu tuk-tukářů, jinak si nedokážu vysvětlit jak je možné, že je ve stejném pořadí a ve stejném znění pokládají všichni na celém ostrově.

Cena za kilometr jízdy se pohybuje kolem 0,35 Dolaru, ale je třeba se k ní dosmlouvat. Vždy smlouvejte cenu za celou cestu předem, jinak byste mohli být na konci cesty nepříjemně překvapeni.

IMG20181207161048

Jízda vlakem na srílanský způsob

Poslední kategorií dopravních prostředků, jež je hojně vyhledávána turisty, je vlak. Tím se dá dostat z Kolomba do všech směrů za velice nízkou cenu. Existují tři vozové třídy, ale ve většině vlaků jsou pouze vagóny druhé a třetí třídy, mezi kterými není velký rozdíl. Místenky do prvních tříd lze koupit pouze v odjezdové stanici vlaku maximálně měsíc dopředu a bývají hned vyprodané. Člověku tak nezbyde než okusit, jak cestují místní a usednout do vagónů, z nichž některé pamatují časy britské koloniální nadvlády.

Local people waiting at main train station

Vlaky jsou, stejně jako autobusy, bez dveří, což zlepšuje jízdní komfort přísunem čerstvého vzduchu. Zážitek z jízdy je přímo úměrný plnosti, nebo spíše přeplněnosti daného vagónu. Zpravidla platí, že když je vlak rychlejší než autobusové spojení s daným městem, tak je v podstatě celodenně plný. Nejvytíženější vlaky jsou na trase Kolombo – Kandy a Kandy – Badulla, což je jedna z nejkrásnějších vlakových tras na světě, která dříve spojovala čajové továrny na vysočině a sloužila ke svážení čaje.

Ještě jako srílanských poměrů neznalý jsem na této trase pustil v Kolombu sednout na svoje místo jednu stařenku a pak jsem 9 hodin v kuse stál. Nejenže jsem neviděl z okna, ale vlak byl tak přeplněný, že jsem neviděl ani na okno. Jestliže chcete sedět, tak na chvíli potlačte své dobré vychování a chovejte se jako místní.

Dovolená na Srí Lance má opravdu co nabídnout. Vyberete si tady každý od krásných pláží, přírodních rezervací, po výbornou kuchyni až po kulturnu ve městech.

1 Comment

  1. Pingback: Dobrovolnictví na Srí Lance – co mi tato zkušenost dala? | Chci na cesty

Napsat komentář