Chcete v Americe získat opravdový řidičský zážitek? Vydejte se podél pobřeží Pacifiku po silnici, které se říká Pacific Coast Highway. Označení je to sice sice podobně všeříkající a zároveň nicotné jako slavná Route 66, která formálně neexistuje. V tomhle případě ale z názvu aspoň zřetelně vyplývá, že pojedete podél Tichého oceánu. A když se k tomu rozhoupete a nebudete se držet při zdi, tak to bude od mexické hranice až k té kanadské.

Na Pacific Coast Highway nejste nikdy od pobřeží daleko

Dárek k narozeninám

„Co bys chtěl k narozkám?“, ptali se mne neodbytně blízcí když se schylovalo k tomu osudovému momentu, kdy se moje trvání na téhle planetě mělo přehoupnout přes půl století. Moje oblíbená a často opakovaná odpověď: „Půl milionu dolarů v opotřebovaných bankovkách,“ už nevzbuzovala po několika pokusech ani útrpný úsměv. Děti s manželkou mysleli vážně a tak jsem si přál souhlas s dvoutýdenní cestou do Ameriky. A samozřejmě s tím spojenými výdaji.

Kam přesně bych se chtěl podívat, to jsem konzultoval společně se synovcem Jounasem, který mi byl už dřív v Americe dobrým společníkem na cestách. A protože jsme spolu projeli kontinent od východu na západ a zpátky, rozhodli jsme se to vzít tentokrát z jihu na sever a zpátky. A to nejlíp podél pacifického pobřeží na sever a potom západním vnitrozemím na jih.

Pacifik v Oregonu

Praktická vsuvka: šlo nám hlavně o tu cestu podél pobřeží Tichého oceánu. Na první pohled by tedy dávalo smysl koupit si letenku do San Diega u mexické hranice. Tam bychom si mohli půjčit auto a s tím pak dojet k té kanadské. Stačilo by se obrátit do Seattlu, tam na letišti auto vrátit, sednout do letadla a nabrat směr domů. Jenže ono by to vyšlo podstatně dráž. Letenky by snad ani nemusely stát o tolik víc, ale v Americe jsem vždycky narazil na to, že když auto odevzdáváte jinde než tam, kde jste si ho půjčili, chtějí po vás o hodně víc. Proto jsme potřebovali vyrazit a skončit ve stejném bodě: v tomto případě Los Angeles.

Centrum Los Angeles

TIP: Vydejte se do USA a vyberte si jeden ze zájezdů do USA. Můžete poznat Národní parky USA a města na 17 dní od 47 590 Kč. 

Pořídili jsme tedy letenky do města andělů, tam nasedli do objednaného vozu Jeep Grand Cherokee a vyrazili na sever. Jestli mělo několik pár dalších dnů mínus, dá-li se to tak vůbec nazvat, spočívalo v tom, že ta nejvýraznější scenérie přišla hned na začátku. Protože bezkonkurenčně nejmalebnější část pacifického pobřeží jsme projeli hned druhý den cesty mezi Santa Barbarou a Monterey.

V regionu Big Sur totiž stoupají hory od zpěněného přílivu strmě do výšky 1200 až 1500 metrů. Silnice se vine, kroutí, padá a zase stoupá po zelených úbočích zarostlých sekvojemi, jedlemi a borovicemi. Nabízejí se monumentální výhledy na vlny oceánu tříštící se o skalnaté pobřeží, na mnoha místech můžete naopak sejít do malebných a tichých zátok s písčitými plážemi.

Big Sur v Kalifornii

Severně od Big Sur se scenérie zklidňuje a nabízejí se aktivity a místa k návštěvě i pro cestovatele, kterého zajímá třeba americká historie a kultura. V Monterey stojí za to se projít po Cannery Row, tedy po místech, která zvěčnil nositel Nobelovy ceny za literaturu John Steinbeck. V San Franciscu se toho dá dělat a navštívit tolik, že na tomhle malém prostoru nedává moc smysl to vypočítávat. Zmíním tedy jen, že přejet autem po mostě Golden Gate Bridge je při cestě po Pacific Coastal Highway samozřejmě povinností.

Potřebujete poradit s dovolenou do USA? Ozvěte se Pavle Jankové na +420 228 224 970 / usa@ckgo2.cz 

Když jsme ji s Jounasem splnili, pokračovali jsme okolo majáku na Point Reyes dál na sever. Kalifornii vystřídal Oregon a jeho kilometry dlouhé bělavé pláže střídané občasnými útesy a úseky pobřeží, kde bujná vegetace dorůstala až k samotnému oceánu. Ve státě Washington jsme se aspoň letmo dotkli Národního parku Olympic. I takový dotek s několika kratičkými výšlapy po těch nejzajímavějších místech nám ale zabral celý den. Následovala noc v Seattlu a pak už jen dojezd k hranici a společné fotce před kanadskou vlajkou.

Cestu vnitrozemím dolů k mexické hranici popíšu také až někdy příště. Skončím tím, že jsme dojeli do San Diega, do Los Angeles se vrátili zase po pobřeží a pak uzavřeli tuhle spektakulární cestovatelskou smyčku nocí v Hollywoodu.

Není to asi výprava pro každého. Jste prakticky pořád na cestě, nespíte dvě noci po sobě ve stejném motelu nebo městě. Ale jestli je pro vás zážitkem už právě ta samotná CESTA, nevadí vám, že strávíte každý den 10 až 12 hodin v autě, možná byste ji měli zvážit.


Cestu byste měli naplánovanou a teď už jen zbývá si rozmyslet, ve kterém termínu cestovat. S tím vám poradíme v minulém článku Kdy vyrazit do USA.

Leave a Reply