Americký Seattle může nabídnout výjimečný cestovatelský zážitek:  trh Pike Place Market v historickém přístavu. Radnice města ho chtěla v 50. a 60. letech minulého století srovnat se zemí a postavit na jeho místě obří parkoviště. Nakonec se ale rozhodla jinak a je to dobře.

Kousek Evropy v rodné zemi supermarketů

Připadal jsem si tam spíš jako někde v Evropě nebo v Asii. Ne že by v Americe třeba čínské čtvrti v San Francisku nebo i na jižním Manhattanu místy nepůsobily „neamericky“. Ale tržnice Pike Place Market bere ztečí všechny vaše smysly. Pouliční muzikanti navozují atmosféru časů dávno zašlých. Na nos útočí všudypřítomný pronikavý odér čerstvých ryb, který se mísí s vůní květin, grilovaného masa, čerstvého pečiva, zeleniny, cukrářských dobrot a já nevím čeho všeho ještě.

Pohled na zboží všeho druhu je pastvou pro oči. Nabízí se ochutnávky sýrů, vína, broskví, cukrovinek. A ti skuteční fajnšmekři ochutnávají i vzorky syrových ryb.

Mike je trhovec se vším všudy. Jako impresário oslovuje kolemjdoucí a láká je ke svým pultům s ovocem a zeleninou. Některé svěří do péče jednoho ze svých tří prodavačů, jiné obsluhuje sám a rozpráví s nimi, přičemž tak nějak dokáže komunikovat i s dalšími potenciálními zákazníky.

Prodává tady už 41 let a na nedostatek zákazníků si nestěžuje. Obrat byl prý vždycky dobrý a rodinný podnik s hrstkou lidí na výpomoc sice nezbohatl, ale nikdy se také nedostal do nesnází. Pak už se však Mike omlouvá a láká další zákazníky na své vyhlášené broskve.

Česká stopa v Seattlu

Mimochodem, i tady ve vzdáleném Seattlu nechali svou stopu Češi. Muzikanti Ivan Král a Zbyněk Pavlíček na Pike Place Market na střídačku prodávali začátkem devadesátých let francouzské palačinky a snažili se prorazit na místní hudební scéně. V roce 1992 o nich dokonce vyšel profil v deníku The Seattle Times.

Když jsem ho teď po 27 let poslal Zbyňkovi Pavlíčkovi, který dnes bydlí na Floridě, smál se. V profilu se o něm psalo, že byl před příchodem do USA v Itálii a ve Francii. Je sice pravda, že emigroval na Západ z tehdejší Jugoslávie přes Itálii, ale nikdy tam ani ve Francii nehrál. Tendenci přikrášlovat a trochu kořenit realitu evidentně měl i novinář listu The Seattle Times, který se jinak pyšní 10 Pulitzerovi cenami.

TIP: Vydejte se na zájezd do USA. Můžete navštívit národní parky, města či si vyzkoušet celou řadu aktivit.

Barvy, lidé, vůně, chutě

Pike Place Market přežívá v historickém přístavu města Seattle už přes sto let. Jako jeden z nejstarších farmářských trhů ve Spojených státech je i turistickou atrakcí. Ale ne do té míry, že by zahltil návštěvníky prodejem předražených kýčovitých suvenýrů. I ty jsou tady k vidění, ale trh dlouhodobě přežívá díky odbytu místních.

Přespolní návštěvník tady může nasát autentickou atmosféru a pak si labužnicky vychutnat oběd nebo večeři připravené z opravdu čerstvých surovin.

„Je tady tak živo. Tržnice je plná barev, lidí, vůní a chutí,“ vysvětluje Jonathan z Edmontonu v Albertě, co ho sem z nedaleké Kanady přitahuje.

Výsledek podnikatelské inspirace i historických konfliktů

Tržnice vznikla tak trochu jako východisko z nouze: celkem bohatý podnikatel v nemovitostech Frank Goodwin a jeho bratři vlastnili na začátku dvacátého století pozemky, na kterých tržnice dnes stojí.

Farmáři a rybáři potřebovali někde prodávat a přilehlá Pike Street byla zavedeným místem, kde svou produkci a úlovky nabízeli přímo z povozů. Tím ale pochopitelně brzdili dopravu. Frank Goodman proto v roce 1907 přišel s plánem vybudovat řadu desítek krytých dřevěných stánků na jeho pozemcích, které by byly k pronajmutí. Ten se velmi úspěšně realizoval a tržnice pod střechou byla na světě.

Po vypuknutí 2. světové války rozhodla americká federální vláda o internaci všech občanů s japonskými kořeny. To mohlo za válečného stavu znít pochopitelně, ale fakticky to znamenalo uvěznění asi 110 000 až 120 000 tisíc lidí, kteří se neprovinili ničím jiným než svým původem, v táborech, které silně připomínaly ty koncentrační v Evropě. Pro Pike Place Market, to mělo za války docela vážné dopady, protože většina trhovců byli právě Američtí Japonci.

Po roce 1945 pak měli jiní developeři a část politiků na radnici Seattlu celkem pochopitelně jiné představy o tom, jak využít atraktivní lokalitu na strategickém místě u přístavu cestou do centra města. V 50. letech minulého století tak vznikl projekt demolice tržnice a stavby nového superhotelu s velkými garážemi. Později se objevil ještě ambicióznější plán, který by radnici nahradil věžáky. Zastáncům zachování tržnice se ale podařilo sehnat přes 63 tisíc podpisů pod petici, která takové plány zhatila.

Dnes se o její správu stará polovládní instituce jejíž jméno se dá asi nejlépe přeložit jako Úřad pro zachování a rozvoj Pike Place Market. Ne, že by nečelila kritice, ne, že by se přinejmenším z některých restaurací a obchodů hodně drahé podniky. Ale celkově si tahle tržnice přece jen udržuje osobitost, jedinečnou atmosféru a charakter.

Exotika i domov zároveň

Potkávám profesionálního pouličního muzikanta Gregoryho. Ten cestoval za hranice Ameriky jen jednou v životě. Ale návštěva Velké Británie a hlavně Francie v něm zanechala hlubokou stopu. Rozhodl se proto přesídlit z rodného New Yorku na druhý konec země.

Jedině tady na trhu prý cítí podobnou atmosféru jako v Evropě – a to ho tady také už čtyři roky drží. Pike Place Market je prostě unikát. Živoucí důkaz toho, že i v rodné zemi odosobněných super a hypermarketů a obřích klimatizovaných nákupních center můžete najít místa, která voní exotikou a domovem zároveň.


Co čekalo za překvapení Víta Pohanku v New Yorku si přečtěte v minulém článku Se štěnicemi na Manhattanu.

Napsat komentář