Vietnam se pyšní spoustou krasových oblastí, které každým rokem lákají stále více turistů.  Ať již těch domácích nebo zahraničních. Jednou z oblastí, která zažívá nejen turistický boom, ale kde byly za poslední léta objeveny desítky nových jeskyní a krasových zvláštností, je oblast národního parku Phong Nha – Ke Bang ve střední části země. Bránou do národního parku je rozrůstající se vesnička Son Trach, ve které jsem na dva dny zakotvila, abych také já navštívila některou ze zdejších jeskyní.

Krasová oblast s největšími jeskyněmi světa

V plánu jsem měla navštívit nejen nejznámější jeskyni Phong Nha, po které byl park pojmenován, ale i několik dalších snadno přístupných jeskyní. Tato oblast je prý geologicky nejstarším krasem v Asii a také tím nejvýznamnějším, co se ekosystému a geomorfologie týká. V okolních lesích se ukrývají stovky jeskyní. Mnohé z nich stále ještě čekají na objevení.

Tím největším objevem posledních let byla v roce 2009 jeskyně Son Doong, která je nyní vedena jako největší jeskyně světa. A i třetí příčku, co se velikosti týká, drží jedna ze zdejších jeskyní  – Hang En. Ne všichni ale mohou tyto dvě jeskyně navštívit. Jednak kvůli stanoveným ročním limitům na počet návštěvníků a také kvůli nekřesťansky vysoké ceně, kterou si jediná vládou pověřená agentura za několikadenní speleologický trek účtuje.

Můj rozpočet nebyl nafukovací a tak jsem musela tento jedinečný zážitek oželet a spokojit se s návštěvou mnohem menších jeskyní. Tím ale nechci říct, že bych si to užila méně. Právě naopak. Během těch dvou dní, které jsem v národním parku strávila, jsem viděla opravdu nádherné jeskyně a odnesla si spoustu dojmů.

Vstupní sál v Paradise Cave

TIP: Poznejte opravdový Vietnam a Kambodžu s místním českým průvodcem, zátoku Halong, Sapu nebo plovoucí trhy na řece Mekong na na jednom z poznávacích zájezdů do Vietnamu. Zájezd Velká cesta Vietnamem a Kambodžou pořídíte od 63 890 Kč.

Na lodi do jeskyně Phong Nha

První den ráno jsem se vydala na prohlídku nejpropagovanější a nejznámější jeskyně Phong Nha. Jeskyně byla objevena již v roce 1899 a byla využívána k různým účelům. Podle legendy zde král Ham Nghi ukrýval svoje poklady a během vietnamské války byla v jeskyni vybudována polní nemocnice. Územím národního parku prochází několik Ho Chi Minhových stezek a během americko-vietnamské války bylo území hodně bombardováno. Jedna z bomb zasáhla i krasové útvary u vchodu do jeskyně, po nichž jeskyně nese jméno.

Dostat se do jeskyně Phong Nha je možné jen na lodi po řece Son. U budovy správy parku stojící na břehu řeky kotvila spousta modrých výletních bárek. Na pokladně jsem si koupila vstupenku a o cenu za plavbu na lodi jsem se šábla se skupinkou španělských studentek. Po půlhodinové plavbě po řece jsme vpluli do útrob jeskyně. Nad námi se klenul vysoký trop, ze kterého viseli netopýři. Zakotvili jsme na písečné pláži, která je kousek od vchodu do jeskyně a všichni jsme se pěšky vydali na prohlídku nádherné krápníkové výzdoby jeskyně. Představivosti se zde meze nekladou a já viděla třeba krápníkovou formaci připomínajícího “Buddhu”.

Vstup-do-jeskyně-Phong-Nha.jpg

Pohádková Tien Son Cave

Zároveň se vstupenkou do Phong Nha jsem si zaplatila i vstup do jeskyně Tien Son. Ta se ukrývá asi sto metrů nad Phong Nha a vede k ní více než 300 docela strmých schodů. Během cesty nahoru jsem se zadýchávala a pot mi v tom vlhkém horkém dni stékal po čele. Odměnou za námahu mi byl nejen pěkný výhled na kopcovitou krajinu, kterou teče řeka, po které jsme předtím pluli, ale hlavně pohádkově krásná a dechberoucí krasová výzdoba jeskyně Tien Son.

Tien Son Cave

Jeskyně byla objevena v roce 1935 a s ní i staré náboženské oltáře pocházející z období, kdy tuto oblast ovládalo Čampské království. Veřejně přístupných je asi 400 metrů jeskyně. Procházka jeskyní po dřevěných lávkách mi zabrala asi 45 minut a kromě naší skupinky tam to dopoledne nebyl nikdo, kdo by rušil atmosféru svým pokřikováním nebo hlasitou hudbou z přehrávače, jak jsem to později měla možnost zažít v jiných jeskyních. Osobně mě tato jeskyně uchvátila mnohem více než ona opěvovaná Phong Nha ve Vietnamu.

Rajská jeskyně Thien Dong

Druhý den jsem si půjčila skútr a podle mapy se vydala jihozápadním směrem k jeskyni Thien Dong. Jeskyně je známá pod jménem Paradise Cave, neboli “rajská jeskyně” a od Son Trach je vzdálená okolo 12 km. Jeskyně byla objevena teprve v roce 2005 zdejším farmářem a již o pět let později byla zpřístupněna veřejnosti.

Jeskyně Tien Son

Od parkoviště, kde jsem nechala motorku, jsem musela nejprve vystoupat po betonovém chodníčku obklopeného hustou vegetací k nevelkému vchodu, před kterým stojí stánek s občerstvením. Jakmile jsem sestoupila otvorem do podzemí, otevřel se přede mnou monumentální sál, kterým se rozléhalo každé hlasitější slovo. Narazit na hlučnou skupinku vietnamských svátečních výletníků s hrajícím rádiem v ruce zde není nic neobvyklého, i když pro středoevropanku jako já zvyklou chovat se v jeskyních tiše, to byl dosti rušivý element.

Z celkových asi 31 km jsem prošla první zpřístupněný kilometr. Ačkoliv obrovský vstupní sál není nijak bohatý na krápníkovou výzdobu, další části jeskyně to docela bohatě vynahrazují a někomu možná budou připadat jako ráj.

Do bahenní lázně do Dark Cave

Po prohlídce “rajské jeskyně” jsem pokračovala po silnici, která bývala součástí sítě Ho Chi Minhových stezek. Za cíl dne jsem si stanovila návštěvu “tmavé jeskyně”. Dark Cave byla objevena v roce 1990 a v posledních letech se těší velké oblibě kvůli zábavnému lehce adrenalinovému způsobu prohlídky. Od roku 2014 totiž poblíž jeskyně u řeky Chay stojí zábavní centrum a součástí prohlídky jeskyně je i i 400 m dlouhá zip line, plavba na kajaku a další atrakce. Hlavním lákadlem je ale přírodní bahenní koupel v jedné z tmavých místností jeskyně.

Paradise Cave

Jeskyně je od  Son Trach je vzdálená asi 25 km a její návštěvu nabízejí snad všechny hostely a agentury. Vydat se do Dark Cave je ale velmi snadné i po vlastní ose na motorce.

Zaparkovala jsem u zábavního centra s nápisem “Dark Cave”, zaplatila vstupné, zamkla všechny věci do skříňky a jen v plavkách šla vyfasovat sedací úvazek, záchrannou vestu, helmu a čelovku. Po shlédnutí instruktážního videa jsem se společně s dalšími účastníky prohlídky vydala na věž, ze které jsme pak jeden po druhém sjeli po zip line na druhý břeh řeky ke vchodu do jeskyně, ze které také vytékala voda.

Abychom se dostali až do jeskyně, museli jsme tam doplavat. Průvodce nás vedl neosvětlenou jeskyní, vyprávěl zajímavosti týkající se jeskyně a ukazoval zkameněliny z dob, kdy oblast byla pod mořem. Po několika minutách nás dovedl k průrvě ve stěně tmavé jeskyně, kudy jsme vstoupili do úzké chodby vedoucí do nevelké místnosti vyplněné bahnem. Jemňounké šedé bláto mi sahalo po pás a bylo tak husté, že jsem mohla ležet na jeho hladině. Průvodce nám dal na dovádění v přírodní bahenní lázni plné blahodárných minerálů 20 minut. Poté jsme se vrátili zpět na denní světlo a zbytek odpoledne jsem vyplnila zábavou na atrakcích u řeky.

Napsat komentář